Dlouho jsem otálel s reakcí na zveřejněné materiály k oblasti Umění a kultura v rámci revize RVP, ovšem po zveřejnění modelových ŠVP pohár – tak říkajíc – přetekl. Nedokážu pochopit, jak MŠMT a potažmo NPI může s naším vzdělávacím systémem nakládat tímto způsobem a dle mého názoru jej do budoucna destruovat, byť se zaštiťují pseudoodbornými tezemi o přípravě generací na budoucnost. Jistě se to netýká pouze oblasti U&K, ale komentuji pouze to, co se děje s hudební výchovou, tedy předmětem, který má u nás dlouholetou tradici s prokazatelnými pozitivními přesahy jak do oblasti formování osobnosti mladého člověka, tak do sféry obecně kulturní. Při nezvýšené dotaci (a jalová vyjádření zmíněných institucí o navýšení disponibilních hodin neberme vážně) se nám místo jednoho objevily obory tři, přičemž hudební výchova je upozaděna. A to v rozporu s původním zadáním, kterým MŠMT NPI úkolovalo. Když jsem se pana ministra při osobním setkání v říjnu loňského roku na tuto skutečnost ptal, odpověděl mi, že to vyplynulo ze společenské zakázky (??). Asi žiji v jiné společnosti, protože jsem se s tímto pojetím nikde – vyjma on line setkání NPI – nesetkal. Zde tuto variantu dlouhodobě protlačovali zástupci a zástupkyně především tanečního oboru. Budiž – vyučuji předmětu dost dlouho na to, abych – bez odborníků z NPI – pochopil, že prvky dalších (nejen uměleckých) oborů musím do výuky hudební výchovy, mám-li ji vyučovat moderně a smysluplně, implementovat. To se děje již dlouhou řadu let a mohu to kdykoli dokumentovat a prokázat. Ostatně k tomuto pojetí předmětu hudební výchova vedu i své studenty, adepty učitelství na akademických pracovištích.
Ovšem to, co bylo zveřejněno v lednu překonalo má nejhorší očekávání. Nejlépe bude – pokud jste tak již neučinili – se s těmito pedagogicko „uměleckými“ bizarnostmi seznámit. Můžete jimi potom zpestřit diskuze třeba při setkání přátel – nezadají si s kreacemi divadla Sklep (ale ty miluji). Odkazuji na výstižný text kolegy Martina Mužíka z Učitelských novin (s jeho svolením zveřejňuji na jiném místě našich stránek).
Z textů, které v mediálním prostoru uvádějí jak MŠMT, tak NPI dostávám pocit, že konečně alespoň někomu z těchto institucí začíná svítat, že to, co předložili pedagogické veřejnosti, je neobhajitelné a určitým způsobem se snaží z toho „vycouvat“. To, že ve fázi práce na revizích podléhali tlakům a lobbingu zástupcům jiných oborů nebo ministerstev v rozhovorech „mimo záznam“ ostatně přiznali. Bohužel i to, že revize byla ušita horkou jehlou, že zveřejněné dokumenty jsou vlastně nezávazné a skandální může být prohlášení (opět mimo záznam): ať to nebereme vážně, že stačí, když si pustíme balet a provedeme nějakou dramatizaci hudby. Pane jo …
Co jsem si z toho vyvodil pro sebe? Blbostmi se řídit nehodlám, předmětu budu vyučovat dál osvědčeným způsobem s prokazatelnými dlouhodobými výsledky. Na naší škole bude mít i nadále hudební výchova své místo a její výsledky budou i nadále školu v rámci (nejen) Liberce reprezentovat. Otázkou je, jak to bude na školách, kde vedení školy na tento trend naskočí? Tam je hudební výchova ve vážném ohrožení. Kulturní paní ředitelka to ale jistě nedopustí.
A můžeme něco udělat nyní, aktuálně? Ano – podporou akce 18 minut nestačí, která se 29. dubna uskuteční od 16 hodin na Malostranském náměstí v Praze a která na nespravedlnost, kterou MŠMT a NPI na hudební a výtvarné výchově páchají, poukáže tím nejlepším způsobem. Proto vyzývám všechny kolegyně a kolegy, kteří vnímají současnou situaci stejně nebo podobně jako organizátoři akce k účasti na tomto setkání. Ozvěme se i tímto způsobem, když běžné demokratické postupy jsou devalvovány (viz 4 540 podpisů pod peticí smetené konstatováním MŠMT, že jsme „podlehli mediální zkratce“ – pro mne důkaz nekompetentnosti a arogance moci).
A v delším časovém horizontu? Nepochybně vyučovat předmětu nápaditě, efektivně, s didakticky logickým zapojením prvků a obsahů jiných oborů, což bude ta nejlepší obhajoba předmětu hudební výchova. Pomoci může i účast na 36. Letní dílně hudební výchovy, kterou ve dnech 18. až 22. srpna pořádá na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Společnost pro hudební výchovu. Více na https://www.ldhv.cz/
Učím hudební výchovu na základní škole od roku 1982 a zažil jsem již mnohé. Zcela jistě vím jedno – hloupostem a tlaku nekompetentních úředníků odkudkoli není třeba ustupovat. Ale když se tak ohlížím … tolik jich v minulosti snad nikdy nebylo.
Jan Prchal
