Jaký byl rok 2021?

Je zcela běžné, že se s koncem roku ohlížíme a pro dny příští zaznamenáváme to, co považujeme za důležité z toho, co se nám podařilo i co se nám … nepodařilo. Dovolte mi tedy, abych se za rokem 2021 ohlédl i já jako učitel i jako předseda SHV ČR.

Právě končící rok byl zcela mimořádný, žel, spíše v tom špatném smyslu slova. Hudební výchova, kterou považuji za činnostní a „kontaktní“ předmět, výukou na dálku velmi utrpěla. Jen obtížně se s ní vypořádávali i ti z nás, kteří s běžnou výukou obvykle problémy vůbec nemívají. Situace na školách, kde je hudební výchova přehlíženým a zlehčovaným předmětem na okraji zájmu vedení škol, byla tragická: většinou do on-line výuky nebyla zařazována vůbec. Někteří žáci byli bez hudební výchovy – jakékoli hudební výchovy – více než půl roku, někde i více.  Že se jedná o záležitost devastující v obecné rovině, není třeba pochybovat. Ale vzato z druhé strany – na mnohých školách bylo postavení hudební výchovy tristní i v minulosti a pandemie tuto skutečnost pouze posílila.

Letošní rok byl pro hudební výchovu velmi špatný – výše uvedená výuka na dálku a nemožnost zpívat není to jediné, co nám dělá vrásky. V únoru nás bez jakéhokoli upozornění šokovalo Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání  absurdními škrty v RVP a snížením hodinové dotace oblasti Umění a kultura na 9 hodin. Tuto naprosto nezvládnutou situaci MŠMT poněkud „neutralizovalo“ vysvětlujícím dopisem pana Berana (Č. j.: MSMT- 5414/2021 – 2), ale nekompetentnost a necitlivost těchto zásahů (netýkaly se pouze naší oblasti) vyvolalo velkou nevoli v řadách pedagogické veřejnosti, ke které se připojil i neziskový sektor, oborové a odborné asociace a společnosti. V polovině února SHV vyvolala jednání s MŠMT, které ovšem příliš světla nepřineslo a ze strany zástupkyně NPIČR se jednalo než o vysvětlení spíše o další znepřehlednění a mlžení.  MŠMT přislíbilo další jednání, ke kterému bohužel do těchto chvil – přes urgence z mojí strany – nedošlo. Kladu si otázku: jak k této situaci mohlo dojít? Jak je možné, že jsme o ataku takové razance na oblast Umění a kultura nebyli v předstihu informováni? Tyto otázky nutně směřují k těm, kteří mají tuto oblast dlouhodobě na starosti – tedy na NPIČR a k paní doktorce Pastorové. To, k čemu došlo a k čemu se nikdo veřejně nepřihlásil, není dobrou vizitkou těch, kteří by se měli za oblast Umění a kultura zasazovat. To nemohou zvládat zapsané spolky a asociace, ale ti, kdož to mají v popisu práce. 

Jako reakci na tuto situaci jsme společně s Českou hudební radou při UNESCO a Pedagogickou fakultou UJEP v Ústí nad Labem pod záštitou MŠMT uspořádali v dubnu mezinárodní on-line konferenci Hudební výchova pro třetí tisíciletí III, která se setkala s nebývalým ohlasem. Sborník z konference je připraven ke zveřejnění. Základními apely z jednání konference je upozornění na nebezpečí trendu slučování výchov (a oborových didaktik) do jakéhosi všeobjímajícího hybridního předmětu, před čím na základě tragických zkušeností varovali zahraniční hosté, a nutnost zavedení klíčové kompetence Kulturní povědomí a vyjádření, kterou již vymezila Evropská komise. Znovu bych rád poděkoval všem, kdo se na přípravě a průběhu konference podíleli a pochopitelně téměř čtyřem stům účastníků. Shodneme se, že konference potvrdila neuvěřitelnou kreativitu a pracovitost našich pedagogů a soutěž nahrávek žákovských a studentských souborů potěšila uši i srdce. Pokud si chcete jednání konference připomenout, je to možné na tomto odkazu. Je velmi zajímaví (a poučné) se vrátit k výstupům některých osobností z dopoledního bloku věnovanému právě revizím: https://www.youtube.com/channel/UC18c9M0LZ2fYqdL6u5C_0fA

Distanční vzdělávání nás zasáhlo v různém stupni (ne)připravenosti. Jak jsem zmínil, ne všude byla hudební výchova do vzdělání zařazena a ne všude on-line. Říkal jsem si, že si pro sebe jako kantora – hudebníka nic horšího než distanční výuku nedovedu představit. Jak jsem se mýlil! Hybridní výuka, kdy zároveň pracuji se skupinou žáků on-line a s druhou ve třídě překonává vše, co jsem si dosud dokázal představit. Ale i takto hudební výchovu učit chci, jakkoli to klade násobně vyšší nároky na přípravu. Z dlouhodobějšího hlediska ovšem konstatuji, že tyto situace měly zásadní vliv na zlepšení mých digitálních kompetencí, abych se vyjádřil současným žargonem.

Dlouho jsme se Šárkou Vejvodovou zvažovali, zda v neustále se měnících podmínkách uspořádat další ročník Letní dílny hudební výchovy, v pořadí již dvaatřicátý. Nakonec jsme se rozhodli „do toho jít“ a ve spolupráci s Katedrou HV PF UJEP Ústí nad Labem jsme koncem srpna LDHV uskutečnili. Počet účastníků jsme museli omezit cca na 70% obvyklého počtu, ale kurz proběhl bez problémů a ke spokojenosti přímých účastníků i skupiny, která se zúčastnila on-line. Ukázalo se, že obavy ze změny konání byly neopodstatněné, podmínky v Ústí na UJEP jsou špičkové a další ročník bude opět zde!

Začátkem školního roku jsme uspořádali 3 on-line setkání s učiteli hudební výchovy – od předškolního vzdělávání po školy střední. Jak se ukázalo, tyto kontakty a sdílení zkušeností (negativních, ale i inspirujících) mají velký význam jak pro zúčastněné pedagogy, tak pro nás, organizátory. Řadě podnětů a nápadů, které na setkáních zazněly, se budeme i nadále věnovat. Zkrátka – setkání se spřízněnými dušemi je vždy příjemné.

Podzim byl i ve znamení příprav na Hudební olympiádu 2022, jejíž finále proběhne v Praze ve dnech 25. a 26. února. Počet přihlášených je potěšující – 30 dívek a chlapců ve věku od 12 do18 let z Moravy i Čech zaručuje zajímavý průběh finálového dne, na který se opravdu těším. 

K velmi kritizovaným momentům dosud probíhající revize RVP byla její netransparentnost a de facto nemožnost z „dolních pater“ do ní zasáhnout. To se snaží současná fáze eliminovat – MŠMT ve spolupráci s Pedagogickými fakultami uspořádalo na přelomu listopadu a prosince on-line workshopy, které byly veřejně přístupné a zabývaly se jednotlivými segmenty problematiky (strukturou RVP, vzdělávacími oblastmi, průřezovými tématy, kompetencemi, gramotnostmi, rámcovým učebním plánem  …). Čtyř těchto workshopů jsem se zúčastnil a mé dojmy jsou spíše … rozpačité. Je pravda, že se jich mohli kolegyně a kolegové z praxe účastnit – ale termín např. v pátek od 13 hodin běžně pracujícímu pedagogovi možnost účasti nedával (pokud nebyl pověřen vedením školy a uvolněn z výuky). Navíc – po několika hodinách leckdy extrémně náročné dopolední výuky už měl chuť k diskuzím, které od reálné praxe leckdy odbíhaly např. k „provokacím“, člověk z reálného školství pramalou. Je ale pravda, že každý z nás má možnost svůj názor vyjádřit, bude – li mít chuť a čas. Pan Jiterský se na závěr posledního workshopu z Liberce s námi loučil slovy, že za sebou máme těžké období. Nemohu s ním souhlasit – nemáme jej za sebou. Jsme v něm, až po uši. A asi ještě nějakou dobu budeme.

Letošní prosinec budu mít spojen s odkazem Luboše Andršta – vynikajícího kytaristy, člověka a lektora. I když jsem o jeho zdravotním stavu věděl, jeho odchod mne zasáhl a několik dnů jsem poslouchal nahrávky, kterých mám hodně. Opakovaně LP Capricornus.

Asi by se slušelo skončit něčím optimistickým. Velmi mne potěšily nahrávky, které poslaly sbory a soubory do naší soutěže v rámci zmíněné dubnové konference. Proto považuji za správné, že jsme je odměnili všechny. Přes nepříznivé okolnosti se uskutečnil další ročník Letního hudebního tábora Lhotsko, který jsme před více než třiceti lety s Jiřím Holubcem a Vladimírem Fiedlerem založili. Velké poděkování Tomášovi Oravcovi a jeho týmu, že tradici nadále udržují a děcka jsou stále hudebně nadšená. I přes covidové restrikce sborový zpěv stále žije – o čem jsme se přesvědčili na nádherném koncertu říjnového sympozia Cantus choralis v Ústí nad Labem. Jako člena Katedry HV PF UJEP mne těší zájem a zápal našich studentů – a naplňuje mne potřebnou dávkou optimismu v budoucnost hudební výchovy. Je ovšem otázkou, zda hudební výchova jako samostatný a smysluplný předmět přežije. Osobně její podporu jak od NPIČR, tak bohužel od MŠMT neregistruji. Zde chci poděkovat všem, kdo se za hudební výchovu během roku zasazovali a aktivně vystoupili, je to velice záslužné a především nezbytné!

Před koncem roku jsme mohli sledovat hudebně talentovou show Virtuosos V4+. Výkony mladých hudebníků posuzovala porota pod vedením Placida Dominga a reprezentanti našeho uměleckého vzdělávání zde zazářili. Jako předsedu SHV mne moc těší, že finalistou byl harfista Martin Sadílek, vítěz naší Hudební olympiády ČR 2018.

Kantor by měl být vděčný, když mu osud umožní pracovat s opravdu výjimečným talentem a poskytne mu možnost podpořit jej na jeho cestě. Houslista Daniel Matejča takovým výjimečným talentem je a věřím, že v budoucnu potěší mnohé z Vás stejně, jako těší nás na ZŠ a ZUŠ Jabloňová v Liberci. Vlastně se můžete potěšit již nyní: https://www.youtube.com/watch?v=qJoA9NtaK9Y od 36*30 a https://www.youtube.com/watch?v=ijYSxlQro5U od 1*00*00

Přeji Vám do roku 2022 jen všechno dobré, především zdraví a co nejvíce prezenčně odučených hodin smysluplné hudební výchovy. Těším se na shledanou!

Jan Prchal

 
 

Share this Post